Dobrohost z Ronšperka

Dobrohost pocházel z rodu biskupských purkrabí a od dob Jiříka z Poběbrad byl také držitelem města, hradu i panství Horšovský Týn.  

Možná nejvýznamnější držitel poběžovického panství ve středověku, který změnil název Poběžovice na Ronšperk. Za své téměř půlstoleté vlády Dobrohost ves Poběžovice radikálně změnil. Vybudoval hrad, povýšil Poběžovice na město a opevnil je hradbami. Městu postoupil listinu s městským řádem i novým městským znakem a Ronšperku udělil soudní práva, právo užívat znak i pečeť, upravil i hospodářský řád. Nechal zde také vystavět kostel Nanebevzetí Panny Marie, ve kterém je i pohřben.  

Jan Jiří ze Švamberka

Švamberkové byly významný český šlechtický rod. V západních Čechách vlastnili panství na Tachovsku a Poběžovicku. Po vymření Rožmberků v roce 1611, byli krátce i držiteli jejich rozsáhlého panství v jižních Čechách.  

 Jan Jiří byl významný politik Českého království, protestant. Stal se krajským hejtmanem, císařským radou, dvorním sudím a dokonce nejvyšším církevním komorníkem.  

Městu ponechal dosavadní práva a vydal práva nová- pro cech sladovníků a řezníků. V roce 1596 získalo město právo vaření piva s právem prodeje a výčepu ve městě. 

Jan Jiří rozšířil rovněž pravomoci konšelů a městské správy- ve městě se mohla provozovat řemesla, město smělo pečetit své listiny červeným voskem.  

Jan Jiří je pohřben v poběžovickém kostele.  

Matyáš Bohumír z Wunschwitz

Původně vladycký rod z Wunschwitz pocházel z Dolní Lužice a na počátku 17. století přišel do Čech. Členové rodu se stali válečnými zbohatlíky a byli povýšeni do stavu svobodných pánů. Matyáš Bohumír z Wunschwitz jako manžel Anny Feliciany, která Poběžovice zdědila, je získal do vlastnictví a spravoval. Byl hejtmanem Plzeňského kraje a v roce 1675 byl povýšen do stavu svobodných pánů. V letech 1682 – 1695 provedl přestavbu poběžovického vodního gotického hradu na raně barokní zámek s nádvořím a arkádami. Do Poběžovic pozval významného sochaře Jana Brokoffa.

Bohumír Daniel Wunschwitz

Jeho syn, Bohumír Daniel Wunschwitz, byl významný český genealog, který svoji sbírku šlechtických rodových kmenů a erbů postoupil českým stavům. Mimo jiné studoval, popsal a zakreslil náhrobní desky v poběžovickém kostele.

Jan Brokoff

Významný sochař a řezbář, který na poběžovickém zámku vytvořil dřevěný model sochy svatého Jana Nepomuckého, podle kterého byla v Norimberku odlita bronzová socha pro pražský Karlův most. Je zřejmě autorem i sochy svatého Jana Nepomuckého v Poběžovicích.

Bedřich Smetana

Významný český hudební skladatel období romantismu, autor několika oper a dalších známých skladeb. V letech 1844 – 1847 působil jako vychovatel a učitel hudby v rodině Leopolda Thun Hohensteina, která od roku 1805 poběžovické panství vlastnila. V té době Bedřich Smetana zároveň intenzívně studoval kompozici u významného pražského hudebního pedagoga Josepha Proksche a zejména na venkově v letních měsících měl na svá studia nejvíce času. Z období jeho působení u Thunů máme zachovány především jeho studijní úlohy a na několika svazcích je přímo uvedeno, že vznikly v Ronspergu. 

Heinrich Coudenhove-Kalergi

Hrabě Heinrich Coudenhove-Kalergi byl významným rakousko-uherským diplomatem, který působil v jižní Americe, Turecku, či Vídni a na svých cestách zavítal v roce 1892 do Japonska, kde se seznámil s krásnou dcerou místního obchodníka Mitsuko Ayoma. Hrabě Heinrich byl velmi vzdělaným člověkem, údajně hovořil osmnácti jazyky. Byl kosmopolita a pacifista, napsal několik studií a pro svoje názory svým dětem dokonce zakazoval hrát si se zbraněmi. Získal titul doktora práv a filosofie. Jeho hrob se nachází na poběžovickém hřbitově.

Mitsuko Ayoama (Marie Tekla) Coudenhove-Kalergi

Mitsuko byla třetí dcerou japonského obchodníka, která se v roce 1892 v Japonsku provdala za Heinricha Coudenhove-Kalergiho. Od roku 1896 pobývala s manželem na zámku v Poběžovicích. Stala se tak jednou z prvních Japonek, která přišla do Evropy. 

Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi

Nejznámější potomek Heinricha a Mitsuko, který značně předešel svoji dobu. Byl to on, kdo přišel s vizí Panevropy – sjednocené Evropy. Stala se hlavním tématem jeho života. V roce 1923 založil Panevropskou unii, nejstarší evropské hnutí, usilující o sjednocení Evropy. Po nástupu Hitlera Richard emigroval, nejprve do Švýcarska, pak do USA, kde působil jako profesor historie.

Alfred Offner

Offner byl secesní ukrajinský malíř židovského původu a v letech 1907 – 023 člen Vídeňské secese. Za druhé světové války se skrýval na zámku v Poběžovicích, kde nadále maloval obrazy. Na zámku pobýval sám i po státním vyvlastnění, kde také zemřel na plicní tuberkulózu – v březnu 1947.